Online Quran
ČeštinaCS

Pravidla tajwídu

Hamzat al-Wasl a Hamzat al-Qat'

Sestavil a upravil: Syed Abdul Salam

Odborná kontrola původního textu: Dr. Uzma, Imam Syed Siraj Munir

Tento překlad vychází z arabského, urdského a anglického textu zkontrolovaného učenci.

Aktualizováno:

Písmo Koránu:
Průvodce barvami

V příkladech z Koránu jsou obarvena jen písmena, kterých se pravidlo týká; zbytek slova zůstává černý. Každá barva má v celé knize jeden pevný význam:

Ghunnah: Ikhfa', Iqlab, Idgham bi-Ghunnah, zdvojené Nun a Mim
Izhar: Halqi, Shafawi, Qamari
Písmeno, které se píše, ale nevyslovuje, nebo se zcela splyne bez Ghunnah
Qalqalah
Madd o dvou dobách: Tabi'i, Badal, Silah Sughra, 'Iwad
Madd o čtyřech nebo pěti dobách: Muttasil, Munfasil, Silah Kubra
Madd Lazim o šesti dobách
Madd o 2, 4 nebo 6 dobách: 'Arid li-s-Sukun a Lin při zastavení
Tafkhim (těžké)
Tarqiq (lehké)
Písmeno, o kterém příklad pojednává
Zvláštní případy: Sakt, Imalah, Tashil, Ishmam
Z al-Muqaddimah al-Jazariyyah
١٠١وَابْدَأْ بِهَمْزِ الْوَصْلِ مِنْ فِعْلٍ بِضَمّْإِنْ كَانَ ثَالِثٌ مِنَ الْفِعْلِ يُضَمّْ
١٠٢وَاكْسِرْهُ حَالَ الْكَسْرِ وَالْفَتْحِ وَفِيالَاسْمَاءِ غَيْرَ اللَّامِ كَسْرُهَا وَفِي
١٠٣ابْنٍ مَعَ ابْنَةِ امْرِئٍ وَاثْنَيْنِوَامْرَأَةٍ وَاسْمٍ مَعَ اثْنَتَيْنِ

Definice

Hamzat al-Qat' (هَمْزَة القَطْع) se vyslovuje na začátku i při spojení; v mushafu nese malou hlavičku 'Ayn (ء), jako v ﴿أَنۡعَمۡتَ﴾ (Al-Fatihah 1:7). Hamzat al-Wasl (هَمْزَة الوَصْل) je přidaná Hamzah, která umožňuje začít němým písmenem; vyslovuje se na začátku a při spojení odpadá; jejím znakem v mushafu je malá hlavička Sad nad Alif (ٱ).

Hamzat al-Qat' se vyslovuje na začátku i při spojení; v indicko-pákistánském mushafu je to Alif se svou samohláskou, jako v ﴿اَنْعَمْتَ﴾ (Al-Fatihah 1:7). Hamzat al-Wasl je přidaná Hamzah, která umožňuje začít němým písmenem; vyslovuje se na začátku a při spojení odpadá; v tomto mushafu je to holý Alif bez samohlásky a bez znaku.

Kde se vyskytuje a její samohláska na začátku

KdeSamohláska na začátkuPříklady
ČlenVždy fathah﴿ٱلۡحَمۡدُاَلْحَمْدُ﴾ (Al-Fatihah 1:2)
Slovesa: rozkazovací způsob trojpísmenných sloves; minulý čas, rozkazovací způsob a slovesné jméno pěti- a šestipísmenných slovesDamma, má-li třetí písmeno slovesa původní dammu; kasrah, má-li kasrah nebo fathah﴿ٱدۡخُلُواْادْخُلُوْا﴾ (Al-Baqarah 2:58) ﴿ٱضۡرِباضْرِبْ﴾ (Al-Baqarah 2:60) ﴿ٱذۡهَبۡاِذْهَبْ﴾ (Taha 20:24) ﴿وَٱسۡتَغۡفِرۡهُۚوَاسْتَغْفِرْهُﵫ﴾ (An-Nasr 110:3)
Deset tradovaných jmen a slovesná jména pěti- a šestipísmenných slovesKasrah﴿ٱبۡنُ مَرۡيَمَابْنُ مَرْيَمَ﴾ (An-Nisa 4:171) ﴿ٱبۡنَتَ عِمۡرَٰنَابْنَتَ عِمْرٰنَ﴾ (At-Tahrim 66:12) ﴿ٱمۡرُؤٌاْامْرُؤٌا﴾ (An-Nisa 4:176) ﴿ٱثۡنَانِاثْنٰنِ﴾ (Al-Ma'idah 5:106) ﴿ٱسۡمَاسْمَ﴾ (Al-A'la 87:1)

Jména, která básník uvádí, jsou: ابن، ابنة، امرؤ، اثنان، امرأة، اسم، اثنتان. Výjimkou jsou slovesa, jejichž třetí písmeno má dočasnou dammu; ta začínají kasrah, jako ﴿ٱمۡشُواْامْشُوْا﴾ (Sad 38:6), ﴿ٱقۡضُوٓاْاقْضُوْٓا﴾ (Yunus 10:71), ﴿ٱئۡتُواْائْتُوْا﴾ (Taha 20:64) a ﴿ٱبۡنُواْابْنُوْا﴾ (Al-Kahf 18:21), protože původní samohláskou třetího písmene je kasrah.

Poznámka
V ﴿بِئۡسَ ٱلِٱسۡمُبِئْسَ الاِسْمُ﴾ (Al-Hujurat 49:11) jsou při začátku slovem الاسم povoleny dva způsoby: أَلِسْمُ s Hamzat al-Wasl, nebo لِسْمُ bez ní; první se upřednostňuje.

Setkání dvou němých písmen

Stojí-li písmeno Madd před Hamzat al-Wasl, při spojení z výslovnosti vypadne, ale v písmu zůstane, jako v ﴿وَقَالُواْ ٱتَّخَذَوَقَالُوا اتَّخَذَ﴾ (Al-Baqarah 2:116) a ﴿فِي ٱلۡأَرۡضِفِي الْاَرْضِﶈ﴾ (Al-Baqarah 2:11). Stojí-li před ní němá souhláska nebo Tanwin, obvykle dostane kasrah, jako v ﴿نُوحٌ ٱبۡنَهُۥنُوْحُ اِۨبْنَهٗ﴾ (Hud 11:42); Mim množného čísla dostane dammu, jak bylo vysvětleno dříve.

Prameny: Ibn al-Jazari, al-Muqaddimah al-Jazariyyah, verše 101 až 103; Ibn al-Jazari, an-Nashr fi al-Qira'at al-'Ashr: باب همز الوصل; Al-Marsafi, Hidayat al-Qari ila Tajwid Kalam al-Bari: همزة الوصل وهمزة القطع.